Taková konstelační otázka

Ještě stále potřebujete proskakovat křovím nebo už hledáte klid?

„Zase jsem naletěla, stavitel mi dal vyúčtování současných prací a další dal nabídku na 4mega. Když jsme se na to pořádně podívali, zjistili jsme, že tam spousta věcí nepasuje a navýšení je oproti jiným o 1.7“ …

„Proč jsem zase neposlechla sama sebe, a uvěřila jsem mu? Okamžitě jsem to zastavila a teď musím spoustu věcí rušit, shánět jinde a bude další zdržení… Proč opakovaně „skáču na lep“ a snažím se věci přetlačit, když je to tak zbytečné“….

“ Je u toho sice spousta adrenalinu, někdy mám pocit, že mě to i baví to takhle akčně řešit – ale čeho moc… chtěla bych už víc klidu.“

Jo, jo, pohybujeme se v jakých si vzorcích, které jsme si vytvořili během života. A ty jsme napasovali na šablony, které jsou „zděděné“. –„Ano, moje babička byla velmi akční žena, nesnesla odpor, vše zvládla, moc jsem ji obdivovala.“

Tak jsme to otevřeli, a nechali porovnat v konstelaci… přišel klid a nezabili jsme akci – už je možnost volby, možnost uslyšet vnitřní hlas, který nás neomylně vede.